čtvrtek 26. března 2009

12 hours in Istanbul

7:45 - It's killing me! I don't remember when I woke up so early since I came here...I am trying to find energy in instant coffee.
8:30 - School service bus. A little bit of adrenalin at the morning is great for fully waking up.
9:00 - I am going by suburban train to Haydarpasa (Istanbul). About in the middle way to Haydarpasa, in Tuzla train station, sometimes you can see new reall tanks on the nearby railtrack! There is a big army factory in Tuzla and they transport tanks on the state railway.
10:05

úterý 3. března 2009

Den sedmnáctý - výlet do Bursy

Lyžování v Asii

Na pátek jsem měl naplánovaný výlet, na který jsem se opravdu dlouho těšil. Vyrazil jsem do města zvaného Bursa, které má se všemi předměstími 4 miliony obyvatel a v minulosti bylo dokonce hlavním městem Turecka. Pravým důvod mého upřímného zájmu byl ovšem ten, že Bursa leží pod pohořím Uludag, kde se nachází jedno ze dvou nejlepších lyžařských středisek v Turecku. To druhé je údajně na jihu Turecka, kousek od Antalye, pokud se tam vydáte, tak můžete dopoledne lyžovat a odpoledne se koupat v moři.
Do Bursy jsem vyrazil z Gebze s Demetkou, o které jsem vám psal už minule a což je moc super holka. Z Gebze jsme jeli autobusem (který jsme btw stopli na ulici, proč se taky zdržovat s cestou na nádraží...) asi tak půl hodiny, než jsme se nalodili na trajekt. Autobusy, které jezdí na delší vzdálenosti, jsou v Turecku všechny moderní, pohodlné a včetně stewarda na palubě (možná se vyskytují i stewardky, ale na ty jsem teda nenarazil). Na trajektu jsme z busu vystoupili a šli na palubu dát si čaj (co taky jiného - jsme v Turecku), toast a udělat pár fotek. Cesta trajektem utekla jak nevidět (tipuju tak půl hodiny) a už jsme zase pokračovali dál autobusem směr náš cíl. Bursa leží sice pod horami, ale pořád i tak ve slušné nadmořské výšce, takže zbytek naší cesty jsme jeli skoro pořád do kopce. V Burse jsme s Demetkou vyšplhali po schodech na nějakou pevnost, odkud byl nádherný výhled na část města (viz fotky).
Po prohlídce Egyptského bazaru a mešity (zrovna jsme se trefili do času motlitby) jsme zamířili do Zafer Plaza, což je nákupní centrum cca jako 3 Vaňkovky. Tam jsem se rozloučil s Demetkou, která už spěchala na rodinnou oslavu a potkal se s Luckou. Lucka je taky z MZLU a studuje tento semestr v Burse na Uludag university. S Luckou jsme vyrazili do dalšího nákupního centra. Jelikož se mi moje jeansy roztrhly na místě, kde se trhají předpokládám všem chlapům (tzn. v rozkroku), koupil jsem si nový a k tomu dvě trika a dvě láhve vína :-) Obtěžkáni a spokojeni s nákupem jsme se vydali směr Uludag university kampus, kde jsem měl původně nocovat. Původně.
V "dolmuši" (což jsou turecké miniautobusy - unikátní zážitek sám o sobě) jsme se dali do řeči se dvouma klukama, kteří studují taky ekonomiku na Uludag university. Borci nás pozvali na svůj byt poblí kampusu, kde jsme ve finále slušně zapařili do 4 hodiny ranní. Ráno jsme vyrazili směr Uludag. V tomto středisku se lyžuje v nadmořské výšce 1700 m.n.m. - 2230 m.n.m., což zaručuje dostatek sněhu až do dubna. Aktuálně prý na vrcholcích leží cca 3m sněhu! Lyžování není v Turecku příliš oblíbený sport a je údajně doménou bohatších lidí. Půjčení lyží či snb stojí okolo 20 YTL (10 EUR) a 10 jízd stojí 25 YTL (12.5 EUR). My jsme jezdili většinu času na sjezdovce dlouhé cca 2700 m, která je kombinací černé a červené obtížnosti. Každopádně sjezdovky byly poloprázdné (alespoň ty prudší a delší) a my jsme si výborně zajezdili.

to be continued...